reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Závislost na technologiích: Jsou technologie drogou moderní doby? Nejsme na nich tak nějak... závislí?

 

Seriál na Studenta.cz

Flákač Zpovolání bloguje

Flákač Zpovolání bloguje

Je to flákač. Dokonce Flákač Zpovolání. Redaktor Studenty se rozhodl pod přezdívkou podělit o své historky ze školy. Přečti si, jak je studentský život složitý, nebo naopak jednoduchý.

Všechny díly seriálu zde

Flákač bloguje: Už nikdy nebudu brečet

01.11.2016 / Studentský život

Už jste se setkali s mojí historkou o testu z matiky? Ne? Tak začněte tím, že si přečtete tento článek, dost s tímhle totiž souvisí. 

Máte přečteno? Ideál! Tak pojďme na to! 

Na konci minulýho článku jsem zmínil, že ne úplně pokaždý se vyplatí chodit škemrat o body. Bylo by nefér si tuhle story úplně přivlastnit, stala se totiž kamarádovi Tondovi a týká se závěrečnýho testu z mikroekonomie. 

Pro někoho fest fajn předmět, pro mě taky. Měl jsem z něj dokonce jedničku, což se později ukázalo, byla moje jediná jednička v rámci bakalářskýho studia. Sám se tedy tak nějak považuju za experta na tenhle předmět. 

Zamysli se, studente...

To ale vůbec není podstatný. Co je důležitý, je systém tohohle předmětu, kterej se vám pokusím v krátkosti nastínit. Během semestru by měla na jednotlivejch cvičeních probíhat jakási aktivita studentů, za kterou získávají plusové body. Píše se taky jeden průběžnej test, a pak na konci semestru taky test závěrečnej. Kámen úrazu tohohle předmětu je v tom, že na přednášce pana docenta se dozvíte pohled na základní mikroekonomický termíny a poučky, vykládaný jeho vlastním stylem. Na cvičení vám tutéž látku ale každý cvičící vysvětlí trochu jinak. A aby to nebylo málo komplikované, výklady jednotlivých cvičících se taky krapet lišej mezi sebou. Co tedy máte napsat do závěrečnýho testu, když jeden cvičící chce slyšet to, druhý zas ono, a docent nechce slyšet vůbec nic z knihy, jen chce, abyste se „nad problémem zamysleli“, jak říkal na začátku i na konci každý přednášky. 

Okej, nevím, jestli na každý přednášce, byl jsem jen na tý první… 


Nikdo ze studentů totiž neví, ke komu na stůl totiž přistane jeho test. Hádat se potom o to, že „náš cvičící nás to učil takhle“ je úplně bezpředmětný. Výhodu měl tedy ten, komu se náhodou podařilo dostat svůj test do rukou svýho cvičícího. Tihle lidi, a já byl díkybohu mezi nima, získávali ve výsledku poměrně hezké známky. 

Jedním z těch, kdo takové štěstí neměl, byl právě můj kamarád Tonda. Protože má ale pro strach uděláno, namířil si to na konzultaci rovnou za samotným docentem s tím, že by si představoval nějaké body navíc. 

Je nutno říct, že byl opravdu dobře připraven, zvýraznil si některé věty v učebnici, na základě kterých chtěl docentovi demonstrovat, že „problému opravdu rozumí“. 

Pan docent byl ale podle slov mýho kamaráda úplně nekompromisní. Nejen že mu nepřidal žádný bod, ale hodnocení cvičícího škrtnul a test mu opravil podle sebe. Výsledek? Chudák Tonda získal o celejch čtrnáct bodů míň, než měl původně. 

Smějete se? To není všechno! 

Docent se na Tondu podíval a s lišáckým úsměvem konstatoval: „Vyšlo vám to o čtrnáct bodů méně. Takže se asi uvidíme v následujícím semestru, pravda?“ 
Tonda se podle svých slov usmál ještě víc a pravil: „Ale vůbec ne, chyběl mi bod do jedničky, kterou jsem chtěl. Takhle mi to pořád vychází na trojku. Tak díky, na shledanou!“ 

Docenta polilo horko a s otevřenou hubou sledoval, jak Tonda odchází s rukama v kapsách jako pán. 

A legenda praví, že tam docent takhle sedí dodnes… 

Ha, to samozřejmě ne, nicméně pokud půjdete někdy ubrečet bod navíc, vzpomeňte si na Tondu a pamatujte, že můžete dopadnout jako on. Místo bodu navíc, čtrnáct dolů. 

Tak zdar!  

Text: Flákač Zpovolání
Foto: bigstockphoto.com, pixabay.com

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama