S nástupem internetu a chytrých telefonů se ruku v ruce rozmohl také trend prokrastinačních přednášek. To jsou ty, které nám vysoce sofistikovaným způsobem říkají, že pokud se chceme učit, měli bychom se odhlásit z Facebooku a vypnout přívod internetu do našeho bytu. Jasně, to dává logiku. Každý z nás se ale postupem času stejně uchýlí k chvilkovému rozptýlení. Většina z nás se pak vlivem těchto anti-prokrastinačních sloganů cítí provinile, přitom to není nic špatného!
Naštěstí existuje i odlišný pohled na věc, který říká, že když se student takzvaně „vyprokrastinuje“ najednou, dokáže pak zapnout na plné obrátky a tlačen neúprosným deadlinem se vybičuje k maximální soustředěnosti a zkoušku nakonec složí úspěšně.
Pojďme se podívat na příklad tradiční situace „pilného“ studenta, který má v neděli naplánované učení na pondělní test:
Asi každý amatér vám při sdílení svého plánu řekne něco ve stylu „Je osm ráno, začnu v devět, do jedenácti si přečtu dvacet stránek, pak si dám oběd a mezi dvanáctou a třetí si přečtu zbylejch třicet, a pak mám ještě dvě hoďky na vopáčko. Tak v půl šestý nejpozdějc jsem hotovej…“
Jasně.
Určitě…
A tady je realita: Je 8:01 a náš student, říkejme mu třeba Karel, právě dopsal zmíněnou větu kámošovi na chatu, když v tom ho upoutá čtyřminutové video ze slovenské romské osady, ve kterém se mladík snaží slézt z korby náklaďáku a jeho starší bratr mu radí, jak na to. Do 8:37 bude Karel projíždět Facebook, až se dostane k příspěvku, který viděl jako poslední včera večer.
Pak následuje samozřejmě sprcha, snídaně, kafe, cigárko a čtvrthodinový posed na záchodě – rázem je 9:30 a Karel se pořád nezačal učit. V koupelnovém zrcadle si tříminutovou motivační řečí k sobě samému dodá potřebnou energii a odhodlání, cestou ke stolu mu ale spolubydlící hlásí, že včera vyšel nový díl Game of Thrones.
Tady přichází úvodní drama! Karel, i přesto, že je zapálený fanoušek seriálu, výzvu spolubydlícího odmítne, usedá ke stolu a vytahuje padesát papírů k zítřejší zkoušce. V první třetině dramatického souboje sledujeme perfektní ofenzívu Karla, který otáčí list za listem a pečlivě skenuje každé písmenko. Úvodní drajv vydrží našemu modelovému lelkovi pouhých třiadvacet minut. Je 10:02 a Karla upoutal při pohledu z okna protější balkon a především malebné muškáty, které se právě snaží opylovat pečlivý čmelák.
Mezi 10:04 a 10:12 Karel znovu projede zeď na Facebooku, zda se nepřihodilo něco nového.
Nepřihodilo…
S velkou nechutí se pak odebírá do kuchyně, aby tam dvě minuty zíral do poloprázdné ledničky, a to i přes to, že nejspíš vůbec nemá hlad. Tato fáze se v průběhu dopoledne opakuje ještě dvakrát, napotřetí se pak Karel rozhodne uvařit nudlovou polévku.
Průběžný stav: V čase 12:27 je Karel naobědvaný a má přečtených 12 stran.
Karel po obědě usoudí, že je čas dát si pauzu od úmorného učení a pustí si zmiňovaný nový díl seriálu. Ve 13:41 přichází druhá útočná fáze, při které se celých 119 minut plně soustředí a naučí se 19 stran. V čase 15:40 zbývá Karlovi 19 stran. Kritickou fází se stává přestávka po druhé třetině Karlova souboje s učivem, kdy je přemluven spolubydlícím na miniturnaj na Xboxu.
V 16:30, kdy náš modelový hrdina stále věří v to, že se zbylých 19 papírů večer ještě naučí, my už víme, že je dobojováno. Karel do třetí třetiny nenastoupil a souboj je nucen kontumovat. Ve 22:10 se v podnapilém stavu vrátí zpět ke stolu, posledních 19 stran zmenší do velikosti 4,5 a zatučněné výrazy vytiskne ve formě taháku.
Teď upřímně, vidíte se v tom?
Věřím, že řada z vás určitě ano. Moje rada na závěr tedy zní: užijte si neděli, dlouho se vyspěte, podívejte se na film, zahrajte videohry a až už budete vlastní leností znuděni, napijte se energeťáku a zasedněte ke stolu. Když už není z cesty kam uhnout, zaručeně musíte dojít k cíli. Držím vám palce!
Autorem textu je redaktor, který se pod přezdívkou "Flákač Zpovolání" rozhodl podělit o své historky ze školy.
Sledujte ho.
