Začnu tím druhým. Existuje neustálý tlak na zvyšování počtu studentů vysokých škol, nejspíše díky absurdní představě, že čím víc lidí bude studovat, tím bude naše civilizace chytřejší. Počet studentů VŠ se pohybuje ve stovkách tisíc a každý rok stoupne o cca 7-8%! Osobně mě to číslo těší, vydáváme největší magazíny pro studenty a naše čtenářská obec neustále roste, na druhou stranu je pochopitelné, že když se počet VŠ studentů za posledních 10 let zdvojnásobil (2001: 203,5 tisíce VŠ studentů, březen 2010: 389,2 tisíc, zdroj ÚIV), musí jít úroveň dolů. Ke zvýšení počtu vysokoškoláků je samozřejmě potřeba, aby více lidí odmaturovalo, a tak jde laťka níže.

Ale nyní k těm generálkám státních maturit: jedna třetina žáků u nich propadla, a tak se spustila negativní kampaň proti MŠMT jak ze strany novinářů (viz. např. pondělní MF Dnes), tak i politiků (premiér Nečas: Nemůžeme dopustit, aby třetina studentů neuspěla). Co ale nevíme je číslo – procento propadlých, které bychom měli považovat za úspěch.

U generálek hraje roli několik vlivů – primárně jsou studenti naprosto nepřipravení. Pamatuju si ze svých školních let několik projektů nanečisto, a jestli někdo doufal, že se studenti budou v říjnu na maturity nanečisto i učit, tak se naivně mýlí – nebudou.

Dalším faktem je, že studentům i tak chybí téměř kompletní učivo čtvrtých ročníků – jak teda mohli úspěšně odmaturovat? K uvedeným překážkám úspěšného složení maturit připočtěme i nějaké to procento sabotérů, které jsme měli ve škole taky – prostě všechno nové z principu zamítali a ve všech průzkumech si hráli na blbé.

Když uvážíte všechny tři uvedené důvody, kolik studentů mělo „proletět“? Nebylo by naopak divné, kdyby např. 90 % studentů úspěšně odmaturovalo zcela bez přípravy a bez čtvrtého ročníku? Nebo měla naopak rupnout polovina, aby byla laťka nastavená správně vysoko a trochu přísně? Takže prosím všechny kritiky o radu – kolik studentů mělo generálku maturit v říjnu zvládnout, abychom to mohli brát jako úspěch?

Adam Kožela