Za heslem nevolíš, zaplatíš, není starost o nás. Jsou to z poloviny lži a manipulace a z druhé poloviny – což neméně vážné - jde o projev neovladatelné touhy po moci, za niž je šéf ČSSD ochoten obětovat naprosto všechno. Vzpomeňme si na den voleb v roce 2006. Po sečtení výsledků Jiří Paroubek zjistil, že mu vytoužená moc proklouzla mezi prsty. A předstoupil před národ s projevem, který jako by z pera vypadl jednomu z nejdivočejších komunistů, Gottwaldovi. V přímém přenosu jsme sledovali, jak se odlupuje pracně lepená maska demokratického politika. Přesně a navždy ukázal, co od něj lze čekat. Najděte si ten projev! Vydá za mnoho lekcí ve škole. Určitě vás zbaví pokušení přemýšlet nad ČSSD jako nad akceptovatelnou politickou sílou. Uvidíte směs samolibé arogance, nasupenosti a pomstychtivosti. Tvář, ze které zamrazí mrtvolný chlad nejtěžších let komunistické totality.

Zmíněný slogan by samozřejmě měl znít Volíš Paroubka? Zaplatíš! Jak by to vypadalo v Lidovém domě den po volbách? Polovina slibů poletí ihned do koše. Před kameru předstoupí Zdeněk Škromach a ten nám, jako již jednou, znovu vyjeví ideový kodex paroubkovské ČSSD: “…nemůžete přece věřit všemu, co se před volbami říká!” Druhou polovinu slibů se pokusí zrealizovat. Nemusíte být zázrační věštci z nočních televizních obrazovek, abyste uhodli, jak bude vše probíhat:

1.zvýšení daní=útlum podnikání

2. neziskové nemocnice=zhoršení péče a prodloužení objednacích dob

3. změny zákoníku práce=zvýšení nezaměstnanosti

4. nemocenská v prvních třech dnech (krásné zlaté časy prodloužených víkendů a opět evropský primát v nemocnosti. Za pakatel, za pár miliard)

5. státní univerzity bez kombinovaného financování=další úprk pedagogů a nižší kvalita absolventů

6.nový ”ficovský “ tiskový zákon=znásilnění svobody tisku a plurality názorů.

A to nemluvím o narůstání dluhů, o tom, že mladí je budou celý život splácet. Nepíši o nutnosti důchodové reformy. Nemluvím o tom, protože Řecko máme v přímém přenosu. Každý den můžeme sledovat cestu, kterou pro nás Jiří Paroubek připravuje. Na nic se nemůžeme vymlouvat. Všechny informace máme.