co má na tom krku???

Asi tu nemám co "kázat", protože jsem starší věková kategorie - 31 let a dávno už pracuju, ale když jsem ten článek náhodou přečetla, říkám si - škoda, že takhle přemýšlíš. Jednu věc mám vypozorovanou: potkala jsem mnoho kluků, kteří se v raném mládí bláznivě zamilovali a zklamali se. Od té doby na vše zanevřeli a jsou z nich "drsňáci". Začali to holkám splácet. No a říkají si, že všechny jsou potvory (nepopírám, že některé potovry jsou, ale asi tak stejně jako někteří chlapi - jsme si fifty fifty).

Bohužel (nebo spíš bohudík) zde funguje jedno pravidlo - celý život si utváříš svými myšlenkami (ty jsi tvůrcem všeho kolem sebe!)- jsou-li pozitivní, budeš sklízet ovoce (nejen ve vztazích), jsou-li negativní, budeš potkávat i podobné lidi a budou se ti dít odpovídající situace. Nebudeš šťastný nikdy, dokud tenhle myšlenkový proces nezměníš.

Myšlenka je to totiž nejsilnější energie ve vesmíru a přitahuje k tobě podobné (kdo se zabývá fyzikou, ví, o čem mluvím). Kdyby ses nepoddal zklamani, sel dal i pres prekazky a nevzdal se toho, cemu si veril (tomu já říkám odvaha a síla), zrejme ted zijes jiný zivot, s jinymi lidmi. Ale chápu, také jsem si tím prošla a zklamala se, přesto nikdy nezanevřela. Trvalo mi dlouho, než jsem se naučila, "jak správně žít". Lásku máme každý v sobě a nikdo jiný nám ji už dát nedokáže. Ten druhý je jen doplněk k nám, ale není to náš zdroj lásky. Stačí si přečíst knížku Tajemství od Rhondy Byrne (bylo i zfilmováno), řídit se podle toho a svět ti bude ležet u nohou! A co se týká tvého "raného romantismu" - škoda, například mně by ty básničky určo dostaly ;-)

Přeju hodně štěstí a více optimismu v tom dnešním bláznivém světe! :-)
Ale bude líp...

Jako v nečem máš pravdu, ale životní raná ty jsi blazen. To nevíš o čem mluvíš. Prosim tě vzpomatuj se, vůbec ani netušiš jake to je přijit o nekoho blizkého, buď rád že máš všechny ty lidi okolo sebe, žívé a zdravé.
A pokud se tvůj život nelibí tak ho změň!!!!!!!!!!!!!!!!!!
ja taky kdysi hodne, skoro každy víkend chodil jako prase domů ,ale pak jsem někoho potkal a pro něj teď žiju.
Vzpamatuj se, žij tak ja chceš jen ty jsi vladcem svého osudu.....

je to pekna slohova prace ale na diskotece jsme neidel uplne zblble debilky a uplne blbe fetacky ktere lze takto osukat aniz by se chlapec uchtel cely vecer o jeji prizen a aspon po ni cely verec nelezl a aspon pri tnaci ji nestrkal svuj pyj skoro do pochvy, tedy takjto brutalni to vetsinou neni proste jeden dva tma chodi takto ostani si zasukaji po dobrem vecirku se svymi znamymi

Doufám, že neskončím jako ty a ty lidi, o kterejch píšeš v těch příbezích. Potom bych si přestal vážit sám sebe...

Bulva: Jo no je to tak.. A možná už ani nejde tak o ty vztahy. Osobně si třeba právě teď neumím představit mít někoho na delší dobu. Můj život je protkám starostmi o sebe samou, kdy nemám čas počítat s někým, s kým bych byla každý den, byla mu věrná při každé příležitosti a při každém setkání s jinými muži bych se musela držet celibátu i ve slumvní podobě- žádný flirt, žádné úsměvy- někdo by to už mohl brát jako nevěru..tss.

Zrovna dneska jsem se probudila v posteli s mým velmi dobrým kamarádem. Bylo to poprvé. A i když celý den probíhal jako ty předchozí, bojím se, že on to bere jinak. Uvidíme. Každopádně bych svůj život nechtěla nijak pohoršovat, jsem s nim spokojená a tenhle styl mi vyhovuje.Občas se sice zaseknu na některých věcech, které do něho nepatří, ale každý jsme strůjcem svého života a chybymi se učíme.
Třeba já miluju sex, tak proč si ho nedopřát, když tu je ta možnost. A kdy jindy než v tomhle věku? Ve stáří a možná potencionálním manželství se těžko tak vyřádím jako teď. A pokud tohle vidí někdo jinej jako něco sprostého, či nečistého, je to jeho problém.. Já vím co chci a vážím si sebe možná víc než jakýkoliv jiný člověk,..

Skvělý článek! Máš můj respekt celkově za otevřenost a vystihnutí dnešních postojů. I styl kterým je článek napsán je hodně čtivý. Ale dost pění ód :-). Já, i přesto že mám ráda mejdany i alkohol, v podstatě nežiju život který jsi tady popsal. Jsem poměrně spokojená ve svém životě, ale neustále jsem si říkala jestli o něco nepřicházím. Myslím tím když "nepařím" tak moc jako ostatní. Tvůj článek mě přesvědčil že nepřicházím. Tak dík :-)

Karolíno, vystihla jsi to úplně přesně. Proč taky bojovat, když se dá dotyčný nahradit tak rychle a snadno, že?

jediné co nás vlastně na takovémto životu může uspokojovat je myšlenka že to může být i horší a ještě na úplném dně nejsme :)

pravodpis omluvte vždycky mi šla víc matika :)

Je mi dvacet a vidím to jako ty,.. hledáme cestu z tohoto marasu, ale přesto se v něm točíme pořád dokola.
A přitom nás to baví. Nezávaznost, příležitostný sex, alkohol.. City neexistují. A pokud ano, tak stejně nebojujem, nacházíme útěchu v jiných náručích..
a PAK, ráno, při probuzení, zjišťujem, že to není to, pro co bychom měli žít.

Proč myslíš?

Rouháš se..